Tento článek podrobně rozebírá nabídku a rozdělení nádrží na dešťovou vodu na trhu v České republice. Cílem článku je poskytnou potenciálním zájemcům návod na výběr toho pravého typu nádrže pro jejich projekt.
1. Co je to nádrž na dešťovou vodu?
Nádrž na dešťovou vodu slouží pro zadržování dešťové vody. Díky těmto nádržím můžeme dešťovou vodu využívat na zahradě nebo v domácnosti, čímž dokážeme výrazně omezit spotřebu pitné vody.
V současné době je po nádržích na dešťovou vodu velká poptávka, a to především díky novele vodního zákona, která pro majitele novostaveb stanovila povinnost pořídit k objektu nádrž na vodu. Na nádrž na dešťovou vodu lze zároveň v některých případech získat dotaci Dešťovka, i když hlavní boom těchto dotací je již minulostí. Aktuální stav dotační podpory na dešťovku jsme rozebírali v samostatném článku.
2. Jaký je rozdíl mezi akumulační a retenční nádrží?
Nádrže na vodu mohou být akumulační nebo retenční. Oba termíny se často nesprávně zaměňují. Akumulační nádrž slouží pro akumulaci, uskladnění. Vodu z akumulační nádrže ve vhodnou chvíli využíváme pro zálivku nebo v domácnosti. Oproti tomu retenční nádrž slouží pro zadržování a zpomalení odtoku do kanalizace, vodního toku nebo vsakovacího objektu. Hlavní funkcí retenční nádrže je ochrana před zahlcením recipientu.
Pokud se chystáte dešťovou vodu využívat na svém pozemku, budete pravděpodobně potřebovat nádrž akumulační. Pokud chcete například vypouštět řízeně přebytečné dešťové vody do místní kanalizace, může po vás provozovatel požadovat budování retenční nádrže.
3. Jak jednoduše určit objem akumulační nádrže?
Pokud chcete přesně stanovit objem nádrže, neváhejte nás oslovit s poptávkou. Máme k dispozici výpočetní programy dle aktuálně platných norem, díky kterým dokážeme potřebný objem určit s velkou přesností zahrnující všechny proměnné.
Pro návrh velikosti nádrže lze použít dva typy výpočtů, které určují velikost nádrže dle množství získané vody nebo dle potřeby dešťové vody pro zálivku a jako vody užitkové.
3.1. Výpočet velikosti nádrže dle potřeby vody
Tento výpočet stanovuje velikost nádrže na základě potřeby dešťové vody pro zálivku a případné využití v domácnosti jako vody užitkové.
Do výpočtu vstupuje počet obyvatel v domě, dle kterého se určuje množství vody pro užitkové účely (na splachování, praní apod). Pokud nebude dešťová voda využívána v domě, dosadí se do výpočtu hodnota „0“.
Dále odhadneme velikost zahrady, která může sloužit pro zálivku zeleně. Pro změření můžeme použít online mapové podklady.
Výpočet (včetně vzorových hodnot):
- Potřebný objem vody na zálivku = Velikost zahrady na zálivku / 100 = 1007,12 / 100 = 10,07 m3
- Potřebný objem vody v domácnosti = (Počet osob x 140 x 0,5 x 20) / 1000 = 4 x 140 x 0,5 x 20 / 1000 = 5,60 m3
- Celkový potřebný objem nádrže = 10,07 + 5,60 = 15,67 m3
3.2. Výpočet velikosti nádrže dle získané vody
Tento výpočet stanovuje velikost nádrže v závislosti na množství získané srážkové vody. Jako vstupní podklady pro výpočet potřebujeme znát srážkový úhrn, plochu střechy a ostatních ploch, ze kterých hodláme dešťovou vodu usměrňovat do nádrže.
Nejprve určíme půdorysnou plochu střechy a ostatních ploch, které budou využity a odváděny do nádrže. Důležité je měřit plochu půdorysnou, nikoliv plochu krytiny. Plochu zaznamenáme v m2.
Stanovíme součinitel odtoku pro jednotlivé plochy, které hodláme využívat. Součinitel odtoku je poměr objemu dešťové vody přiváděné do nádrže k celkovému objemu dešťové vody. Do nádrže většinou nedoteče všechno, část vody se vsákne, vypaří apod.
Dále určíme srážkový úhrn v lokalitě. Pro tento údaj lze použít data ČHMÚ.
Výpočet (včetně vzorových hodnot):
- Potřebný objem nádrže = roční úhrn srážek x plocha střechy x součinitel odtoku x 20 / (365 x 1000) = 675 x 207,53 x 1,00 x 20 / (365 x 1000) = 7,68 m3
4. Kam vypouštět přebytečnou dešťovou vodu?
Dle platné legislativy by se v ideálním případě měla veškerá přebytečná srážková voda vsakovat na pozemku jejího vzniku.
Pokud je to technicky a ekonomicky možné, budují se u nádrží podzemní nebo povrchové vsakovací objekty, zahradní jezírka apod. Pokud to situace na pozemku znemožňuje, lze za jistých podmínek vodu odvádět do veřejné dešťové nebo jednotné kanalizace, případně do vodního toku, je-li v dosahu. Před realizací takového záměru musí ale vždycky souhlasit správce této kanalizační sítě, případně vlastník nebo správce recipientu.
Problematika vsakování dešťové vody je především v omezené vsakovací schopnosti zeminy na návrhový průtok a objem dešťových vod. Vsakování dešťových vod doporučujeme navrhnout až na základě hydrogeologického průzkumu nebo minimálně vsakovací zkoušky svépomocí, kterou jsme popisovali v samostatném článku.
5. Materiál nádrže – je lepší plastová nebo betonová?
Kvalita provedení v závislosti na ceně výrobku kolísá nejen u plastových, ale i u betonových nádrží.
Levné plastové nádrže nemají často dostatečnou pevnost, aby odolaly zemním tlakům. Často u nich dochází k prasklinám ve svárech, k deformaci dna a pláště, v extrémním případě může vyplavat na povrch.
Levné betonové nádrže jsou často vyrobeny z betonu nižší třídy, který není vodotěsný. Tloušťka dna a stěn je téměř vždycky naprosto minimální (7-9 cm, což je pro takto namáhaný produkt velmi málo. U tenkostěnných betonových nádrží pak dochází k rychlejší korozi výztuže, která po letech způsobí degradaci celé nádrže.
Dražší plastové nádrže mají většinou více výztuh a lepší konstrukční řešení. Vyšší spotřeba materiálu se samozřejmě projevuje vyšší cenou zboží.
Dražší betonové nádrže jsou určitě nejlepší varianta, protože umožňují pojezdové zatížení, jsou vyrobeny z vysoce kvalitního vodotěsného betonu. Nevýhodou je však dražší doprava a nutnost přítomnosti jeřábu pro složení nádrže. Celkové náklady na pořízení kvalitní betonové nádrže převyšují o několik desítek tisíc náklady na pořízení plastové nádrže.
Nedá se doporučit dogmaticky jeden typ nádrží z hlediska materiálového provedení. Při správně provedené instalaci bude kvalitní plastová i betonová nádrž plnit spolehlivě svoji funkci po mnoho let. Je třeba zvážit i ostatní parametry, nikoliv pouze cenu.
6. Podzemní nebo nadzemní nádrž?
Pokud nejste limitováni nepříznivým geologickým podložím nebo nedostatkem místa, vždycky doporučujeme nádrže podzemní. Díky umístění nádrže pod terénem se voda nekazí, protože na ní nepůsobí výkyvy teplot a UV záření.
Další nespornou výhodou podzemních nádrží je estetické hledisko. Nadzemní nádrže nejsou v drtivé většině případů nic pěkného.
Podzemní nádrže navíc disponují mnohem větším objemem než nádrže nadzemní.
Jedinou výhodou nadzemních nádrží je jejich nízká cena a snadnost instalace. V ostatních parametrech ale daleko zaostávají za podzemním provedením.
7. Jak poznat dobrou kvalitu nádrže?
Konkurence na trhu s nádržemi na dešťovou vodu je obrovská. Nekvalitní nádrže za vysokou cenu by se dlouho neprodávaly. Většinou tedy platí, že dražší nádrže jsou kvalitnější.
Při výběru hleďte na konstrukční řešení nádrže, množství výztuh, ale především na hmotnost nádrže. Díky hmotnosti lze odvodit, kolik materiálu bylo pro výrobu použito.
Dodavatele vybírejte určitě dle jeho šířce portfolia, pravděpodobně budete potřebovat i příslušenství pro filtraci, čerpání nebo vsakování dešťové vody. Čtěte recenze od zákazníků, ty rovněž mnohé napoví.
8. Svařované nebo rotomouldingové nádrže?
U plastových nádrží rozlišujeme dva základní typy konstrukcí – svařované a rotomouldingové. Oba tyto konstrukční typy nádrží slouží pro stejný účel, kterým je akumulace nebo retence dešťových vod, ale jejich konstrukční vlastnosti jsou velmi odlišné.
8.1. Svařované nádrže
Svařování polypropylenových desek je obecně rozšířený výrobní postup pro výrobu nádrží nejen na dešťovou vodu. Díky svařování lze vyrobit nádrž prakticky jakýchkoliv rozměrů a tvarů. Svařované nádrže jsou levnější na výrobu a dostupnější, mnoho firem v tuzemsku má výrobní zázemí.
Nevýhodou svařovaných plastových nádrží je jejich menší pevnost. Vlivem svařování nelze docílit staticky dokonalého tvaru nádrže, klíčové části jsou více namáhány.
Abyste měli jistotu, že nekupujete zajíce v pytli, vybírejte nádrže od výrobců, kteří disponují CE certifikátem.
8.2. Rotomouldingové nádrže
Druhým základním konstrukčním typem je rotační odlévání (tzv. „rotomoulding“). Nádrž vzniká uvnitř kovové odlévací formy, která se naplní předepsaným množstvím plastového prášku. Forma s práškem se umístí do pece, kde dochází k pomalému otáčení nádrže kolem dvou vzájemně kolmých os, což způsobuje natavení materiálu a jeho distribuci po celém vnitřním povrchu formy. Tím je docíleno finálního tvaru nádrže. Následuje chladící fáze, během které se forma pořád otáčí, aby nedošlo k deformaci nádrže. Po vyjmutí formy z pece se nádrž chladí proudem vzduchu nebo vodou. Během této fáze plast ztuhne. Až poté je nádrž vyjmuta z formy, jako hotový výrobek.
Nevýhodou může být vyšší pořizovací cena, která je ale opodstatněná z důvodu náročnějšího výrobního procesu, který zvládnou pouze specializované společnosti.
9. Jaký je rozdíl mezi nádrží k obetonování, dvouplášťovou a samonosnou?
Dle místních geologických a hydrogeologických poměrů v lokalitě rozlišujeme 3 základní typy plastových nádrží. Každý typ se hodí do jiných podmínek.
Jedná se o nádrže k obetonování, dvouplášťové a samonosné.
9.1. Nádrže k obetonování
Jedná se o nádrže, které jsou většinou zhotoveny z tenčího materiálu, s nižší celkovou hmotností. Tyto nádrže nelze použít jako samonosné, konstrukce není dostatečně odolná proti působení vnějších vlivů (tlak vody, zatížení okolní zeminou, zatížení tlakem podzemní vody apod.).
Nádrž se usazuje na podkladní železobetonovou podkladní desku, plášť i horní strana nádrže se obetonují. Vyrábí se v hranatém i válcovém provedení.
Tento typ se hodí do míst, kde se očekává velké statické zatížení (svahy, skalní podloží, boční zatížení od pojezdu aut apod.).
9.2. Nádrže dvouplášťové
Dvouplášťové nádrže se hodí do míst s výskytem jílovitého podloží nebo zvýšené hladiny podzemní vody. Na obvodu nádrže se nachází mezikruží, které se vystrojuje betonářskou výztuží, a poté je na místě instalace zalité betonem. Vnější stěna dvojího pláště funguje jako ztracené bednění, a zároveň jako vodotěsná ochrana betonu před působením podzemní vody.
Vyrábí se v hranatém i válcovém provedení.
9.3. Nádrže samonosné
Samonosná nádrž na dešťovou vodu je vhodná do míst, kde se nenachází zvýšená hladina podzemní vody nebo jílovitá či písčitá půda. Podloží musí být stabilní a únosné.
Vyrábí se v hranatém i válcovém provedení.
10. Stále nejste rozhodnutí a potřebujete poradit s výběrem nádrže?
Pokud si i po přečtení článku stále lámete hlavu nad výběrem vhodného typu nádrže na dešťovou vodu, nezoufejte. V rámci naší bezplatné konzultace Vám poradíme na základě našich dlouholetých zkušeností.
Mezi našimi partnery je celá řádka společností, které se zabývají hospodařením s dešťovou vodou. V rámci naší kooperace můžeme zajistit dodávku nádrže nebo dokonce realizaci záměru na klíč.
