Pokud uvažujete o pořízení domovní čistírny odpadních vod nebo septiku s filtrem, ze všeho nejdůležitější je dopředu rozhodnout, jakým způsobem odvádět přečištěné odpadní vody z nádrže ČOV. Jedná se o velmi komplexní problematiku, kterou se pokusíme vysvětlit v tomto článku.
Vody povrchové a vody podzemní
Dle vodního zákona můžeme vypouštět přečištěné odpadní vody následovně:
- Do vod povrchových,
- Do vod podzemních.
A) Vody povrchové
Povrchové vody jsou vody přirozeně se vyskytující na zemském povrchu, dělí se na stojaté a tekoucí. Povrchové vody jsou charakteristické velkou dynamikou prostředí a změnami v čase.
Pro účely vypouštění odpadních vod mohou být využity např. řeky, potoky, jezera a rybníky.
B) Vody podzemní
Podzemní vody jsou vody, které se přirozeně vyskytují pod zemským povrchem v pásmu nasycení (saturace) v přímém styku s horninami. Jedná se o cenný přírodní zdroj, který by měl být chráněn před znečištěním a udržitelně využíván.
Vypouštění odpadních vod do vod povrchových
Jedná se o preferovanou variantu odvádění přečištěných odpadních vod z domovních čistíren a septiků. Úřady i zákony tuto variantu nadřazují nad vypouštění odpadních vod do vod podzemních.
Abychom mohli vypouštět přečištěné odpadní vody do vod povrchových, musíme mít možnost vypouštět do:
- Veřejné jednotné kanalizace,
- do povrchových vod (potok, jezero, řeka, rybník).
Odpadní vody je možné vypouštět pouze do oficiálních evidovaných vodních toků, které jsou celoročně vydatné, ale především jsou v databázi vodních toků, které spravují jednotliví správci povodí. Není možné využívat rigoly, příkopy kolem silnic, strouhy apod.
Pro účely povolení k vypouštění do vod povrchových musí vždy souhlasit správce příslušného povodí a správce dotčeného vodního toku.
Požadavky na účinnost čištění odpadních vod, které hodláme vypouštět do vod povrchových, jsou stanoveny v Nařízení vlády č. 401/2015 Sb. o ukazatelích a hodnotách přípustného znečištění povrchových vod a odpadních vod, náležitostech povolení k vypouštění odpadních vod do vod povrchových a do kanalizací a o citlivých oblastech.
Vypouštění odpadních vod do vod podzemních
V případě, že se v řešené lokalitě nenachází vhodný recipient nebo jednotná kanalizace, lze v některých případech uvažovat s likvidací přečištěných odpadních vod do vod podzemních.
Jedná se o způsob, který je daleko přísněji sledován ze strany dotčených orgánů státní správy.
Požadavky na účinnost čištění odpadních vod, které hodláme vypouštět do vod podzemních, jsou stanoveny v Nařízení vlády č. 57/2016 Sb. o ukazatelích a hodnotách přípustného znečištění odpadních vod a náležitostech povolení k vypouštění odpadních vod do vod podzemních.
Přečištěná odpadní voda může být vypouštěna do vod podzemních, pokud jsou splněny následující podmínky:
- Není možné vypouštět přečištěné odpadní vody do vod povrchových.
- Objem přečištěné odpadní vody z jedné nebo několika územně souvisejících staveb nepřesahuje 15 m3/den.
- K záměru je zpracován kladný hydrogeologický posudek.
- Nedojde k ohrožení stávajících vodních zdrojů (studny, vrty apod.).
V praxi se setkáváme se třemi způsoby vypouštění odpadních vod do vod podzemních, jedná se o:
- Vypouštění z ČOV do vsakovacího objektu.
- Vypouštění z ČOV do akumulační nádrže pro rozstřik, s přelivem do vsakovacího objektu.
- Vypouštění z ČOV do akumulační nádrže pro rozstřik, bez přelivu do vsakovacího objektu.
Jaký způsob odvádění odpadních vod zvolit?
Na základě našich dlouholetých zkušeností s projekty ČOV, povolovacími řízeními a realizacemi záměrů jsme sestavili seznam způsobů likvidace odpadních vod dle vhodnosti využití od nejvhodnějšího po nejméně vhodné řešení:
- Vypouštění do jednotné kanalizace.
- Vypouštění do povrchových vod (řeka, potok, jezero nebo rybník).
- Vypouštění do akumulační nádrže pro rozstřik, s přelivem do vsakovacího objektu.
- Vypouštění do vsakovacího objektu.
- Vypouštění do akumulační nádrže pro rozstřik + vyvážení po část roku.
Jednotlivé způsoby technického řešení jsou stručně popsány v následujících podkapitolách.
1. Vypouštění do jednotné kanalizace
Pokud je v obci v dosahu řešeného pozemku jednotná kanalizace, jedná se o nejjednodušší způsob, ať už z hlediska povolovacích procesů, tak i realizace.
Jednotná kanalizace je taková kanalizace, která umožňuje ve svém kanalizačním řádu vypouštění přečištěných odpadních vod z čistíren a septiků. Jednotná kanalizace by v takovém případě měla být zároveň zakončena volnou výustí do vodního toku, nesmí být zakončena centrální čistírnou odpadních vod.
V obcích často bývá vybudovaná dešťová kanalizace, do které ale oficiálně odpadní vody odvádět nelze. Do splaškové kanalizace lze zase vypouštět pouze surové odpadní vody, které nejsou nijak předčištěné.
S vypouštěním přečištěných odpadních vod do jednotné kanalizace musí vždy souhlasit především její provozovatel. Bez jeho souhlasu není možné kanalizaci využít.
Výhody vypouštění do jednotné kanalizace:
- Technicky spolehlivé řešení.
- Prostorově nenáročné řešení.
Nevýhody vypouštění do jednotné kanalizace:
• Často nutnost provádět stavební činnost ve vozovce.
• Nutnost řešit věcné břemeno na cizím pozemku.
2. Vypouštění do vodního toku
Vypouštění do potoka nebo řeky je velmi častým řešením pro nemovitosti umístěných nedaleko jejich břehů.
V tomto případě je ale potřeba myslet na to, že se řešená nemovitost nebo pozemky mohou nacházet v záplavovém území. Nádrž ČOV je potřeba vždy zabezpečit před účinky povodňových průtoků a krátkodobému zvýšení hladiny podzemní vody. Zároveň musí být poklop nádrže chráněn před odplavením.
V některých případech zároveň nelze vypouštět z nádrže ČOV do vodního toku gravitačně. V takových případech je nutné využít přečerpávací jímku.
Výhody vypouštění do vodního toku:
- Prostorově nenáročné řešení.
Nevýhody vypouštění do vodního toku:
- Nutnost předejít rizikům spojeným s povodněmi.
- Nutnost řešit věcné břemeno na cizím pozemku (často).
3. Vypouštění do akumulační nádrže pro rozstřik, s přelivem do vsakovacího objektu
Pokud nelze odtokové potrubí z čistírny odpadních vod zaústit do jednotné kanalizace nebo vodního toku, přichází na řadu vsakování na vlastním pozemku.
Pro větší ochranu podzemních vsakovacího objektu před únikem kalu z ČOV vždycky zákazníkům doporučujeme mezi ČOV a vsakovací objekt umístit zařízení, které dokáže mechanicky tyto nečistoty zachytit. Pokud by tam takové zařízení nebylo, časem by mohlo dojít ke snížení kapacity vsakovacího objektu vlivem jeho ucpání.
Z akumulační nádrže je zhotoven přeliv (odtok), který je využit v případě naplnění nádrže. Odtokové potrubí je zaústěno do podzemního vsakovacího objektu, kde dochází k zasakování vody do podložních vrstev.
Výhody vypouštění do vsakovacího objektu přes akumulační nádrž:
- Akumulace přečištěné odpadní vody pro účely závlahy zeleně.
- Sedimentace nerozpuštěných látek uniklých z ČOV, ochrana vsakovacího objektu před ucpáním.
- Odběr vzorků přečištěné odpadní vody.
- Veškeré objekty jsou umístěné na pozemku stavebníka.
Nevýhody vypouštění do vsakovacího objektu přes akumulační nádrž:
- Prostorově náročné řešení.
- Vyšší pořizovací cena.
- Možnost lokálního znečištění okolních vodních zdrojů.

4. Vypouštění do podzemního vsakovacího objektu
Z čistírny odpadních vod je odpadní voda odváděna přímo do vsakovacího objektu.
Vsakovací objekt je nejčastěji zhotoven jako podzemní jáma, která je zasypaná štěrkem nebo vyplněná jiným porézním materiálem (např. prefabrikované vsakovací boxy). Do tohoto porézního prostředí je zavedena odtoková trubka z ČOV, která je v prostoru vsakovacího objektu perforovaná, aby docházelo k rovnoměrné distribuci napříč vsakovacím objektem. Vsakovací prostor musí být od okolního prostředí oddělen vrstvou filtrační geotextilie, aby nedocházelo k zanášení porézního materiálu okolní sypkou zeminou.
Parametry vsakovacího objektu vždy určuje hydrogeolog, jehož posudek je potřeba pro zahájení projekčních prací. Běžná velikost vsakovacího objektu pro vsakování odpadní vody z domovní ČOV pro jeden dům činí 8-10 m2, hloubka vsakovacího objektu běžně činí 1,5 až 2,0 metry.
Výhody vypouštění přímo do vsakovacího objektu:
- Veškeré objekty jsou umístěné na pozemku stavebníka.
Nevýhody vypouštění přímo do vsakovacího objektu:
- Prostorově náročné řešení.
- Vyšší pořizovací cena.
- Riziko zanesení a ucpání porézního prostoru ve vsakovacím objektu.
- Možnost lokálního znečištění okolních vodních zdrojů.
5. Vypouštění do akumulační nádrže pro rozstřik + vyvážení po část roku
Pokud všechna předchozí řešení nejsou možná, lze uvažovat i o vypouštění přečištěné odpadní vody do akumulační nádrže, ze které je voda během vegetačního období rozstřikována na pozemku. V době vegetačního klidu se musí odpadní voda vyvážet fekálním vozem na centrální čistírnu odpadních vod.
Tento způsob se řeší spíše výjimečně, hodí se například pro rekreační objekty, kde dochází k produkci odpadních vod po část roku. Hodí se třeba i pro instalace na pozemcích s vysokou hladinou podzemní vody, kde nelze efektivně vsakovat přečištěné odpadní vody do podložních vrstev.
Toto řešení musí schválit hydrogeolog, zároveň chtějí úřady často vidět smlouvu mezi stavebníkem a provozovatelem centrální ČOV, které mohou tyto přečištěné odpadní vody pouze v omezeném množství.
Výhody vypouštění do akumulační nádrže + vyvážení po část roku:
- Veškeré objekty jsou umístěné na pozemku stavebníka.
Nevýhody vypouštění do akumulační nádrže + vyvážení po část roku:
- Prostorově náročné řešení.
- Vyvážení přečištěné odpadní vody po část roku je finančně nákladné.
- Nutnost hlídat stav hladiny v nádrži a pravidelně rozstřikovat, provozně náročnější řešení.
- Hodí se spíše pro rozlehlé pozemky.
- Možnost lokálního znečištění okolních vodních zdrojů.
Jak zjistím, kam mohu vypouštět přečištěné odpadní vody?
Pokud v problematice tápete a nechcete to řešit sami, rádi to vyřešíme za vás. Máme velké zkušenosti s povolováním čistíren odpadních vod a často dokážeme rozhodnout během chvilky. Obecně se ale můžete samozřejmě informovat samostatně, doporučujeme následující zdroje informací.
Okolní zdroje pitné vody
Dle Vyhlášky č. 146/2024 Sb. o požadavcích na výstavbu je minimální vzájemná vzdálenost studny od žump, nádrží ČOV nebo kanalizačních přípojek takto:
- Pro málo propustné prostředí = 12 m,
- pro propustné prostředí = 30 m.
Důležité je, že lze žádat o výjimku z požadavků této vyhlášky. Ale určitě nepočítejte s tím, že byste mohli do ochranného pásma vodního zdroje mohli umístit vsakovací objekt nebo zde rozstřikovat odpadní vodu.
Pokud se na Vašem nebo sousedních pozemcích nachází zdroje vody, zaznamenejte si to. Informace o pozici a hloubce okolních studní a vrtů je projektantem i hydrogeologem vyžadována.
Jak likvidaci odpadních vod řeší sousedé?
Pokud nebydlíte na samotě, často pomůže probrat záměr s vlastníky sousedních staveb. Někteří z nich už třeba povolenou domovní ČOV na pozemku mají. Velmi často můžete zvolit podobné řešení jako oni.
Odbor životního prostředí nebo obecní úřad
Pracovníci obecních úřadů a samozřejmě i příslušných odborů životního prostředí výborně znají dané lokality, proto nikdy není na škodu začít právě zde. Každý odbor životního prostředí má trochu jiný názor na tuto problematiku a bude vás možná nutit k jinému řešení. Určitě je vhodné záměr probrat v předstihu.
Potřebujete se o něčem poradit? Pomůžeme vám.
Pokud si nejste jistí výběrem správného způsobu likvidace odpadních vod, jsme tady pro Vás. V rámci nezávazné konzultace prověříme online dostupné podklady a zjistíme, jaké řešení je pro vaši lokalitu nejvhodnější.
V případě, že se shodneme na vhodném technickém řešení, rádi vypracujeme projekt domovní čistírny. V případě vsakování nebo rozstřiku zajistíme hydrogeologický posudek. Pokud nechcete mít s povolením žádné starosti, vyřídíme povolení stavby za vás.





