Máte v plánu si pořídit domovní čistírnu odpadních vod a zajímá vás, jakým způsobem probíhá její instalace? Připravili jsme pro vás fotoseriál z jedné instalace, kde jsme zaznamenávali tento postup krok za krokem.
1. Projekt a povolení stavby
Čistírna odpadních vod je vodní dílo. K realizaci stavby vodního díla musí být zpracována projektová dokumentace autorizovaným inženýrem pro vodohospodářské stavby.
Zpracovanou projektovou dokumentaci musí odsouhlasit všichni místní správci inženýrských sítí, dotčené orgány státní správy (například odbor životního prostředí, Lesy ČR apod.) a případně i vlastníci dotčených nebo sousedních pozemků. Takto odsouhlasenou projektovou dokumentaci pak povoluje stavební úřad.
Bez příslušného povolení nelze ČOV realizovat, jednalo by se o černou stavbu.
Sháníte projekt ČOV? Rádi vám ho zpracujeme.
2. Plánování stavby a příprava
Tuto fázi jsme absolvovali při zpracování projektové dokumentace. Před realizací záměru jsme se důkladně seznámili s podmínkami pro realizaci, které jsou vypsány v povolení stavby.
Snažíme se nádrž ČOV umístit na dobře přístupném místě – pro budoucí servisní kontroly nebo odčerpávání kalu.
V průběhu provádění instalace doporučujeme provádět průběžnou fotodokumentaci, abyste i v budoucnu věděli, kudy vedou kanalizační trubky, chráničky apod.
Při instalaci je nutné dodržovat bezpečnostní předpisy a požadavky pro provádění zemních a výkopových prací.
3. Vytyčení stávajících inženýrských sítí
Ve většině případů se během realizace dostaneme do souběhu nebo kolize se stávajícími inženýrskými sítěmi, jako jsou elektrická vedení, sdělovací vedení, vodovody, dešťové kanalizace nebo plynová potrubí. Vytyčení často provádí odborná osoba jednotlivých správců sítí, která nám označí trasu podzemních vedení.
4. Výkopové práce pro kanalizační potrubí
Výkopové práce se standardně provádí strojně za pomocí bagru. Musí být dodrženy pravidla a normy pro zemní práce. Například pro hlubší výkopy než 1,25 m musí být hlouben svahovaný výkop nebo použito pažení. Zemina se nesmí ukládat přímo k hraně výkopů, aby nehrozil sesuv půdy. Průběžně kontrolujeme hloubku výkopu nivelačním přístrojem. V blízkosti stávajících inženýrských sítí hloubíme ručně se zvýšenou opatrností, nesmíme porušit stávající inženýrské sítě.
5. Výkop pro nádrž ČOV
Na místě určeném v projektu vyhloubíme jámu pro nádrž ČOV. Rozměry stavební jámy musí být přizpůsobeny konkrétnímu modelu ČOV. Doporučujeme navýšit půdorysné rozměry jámy o minimálně 600 mm, na každou stranu o 300 mm, aby se kolem nádrže dalo pohybovat. Stěny výkopu by měly být provedeny tak, aby byl dodržen bezpečný úhel svahu a nehrozil sesuv půdy. Alternativně lze provést svislý výkop s osazením příložného pažení bez středních rozpěr. Zemina se nesmí ukládat přímo k hraně výkopů, aby nehrozil sesuv půdy.
6. Urovnání dna stavební jámy
Správnou hloubku stavební jámy průběžně kontrolujte nivelačním přístrojem. Je třeba počítat s tím, že pode dnem nádrže bude podkladní železobetonová deska se štěrkopískovým podsypem. O mocnost těchto dvou vrstev musí být navýšena celková hloubka výkopu.
Současně kontrolujte i požadovanou úroveň nátokového hrdla nádrže ČOV a pozici nátokového potrubí z domu.
Dno stavební jámy by mělo být urovnané do roviny, zpevněné a stabilní. Na takto urovnané dno stavební jámy je v běžných podmínkách umístěna zhutněná vrstva štěrkopísku frakce 8-16 o tloušťce 150 mm. Štěrkopísková vrstva se musí zhutnit vibračním pěchem nebo vibrační deskou.
7. Železobetonová podkladní deska
Na štěrkopískové lože bude zhotovena podkladní železobetonová základová deska z betonu min. třídy C20/25 o tloušťce min. 100 mm (dle použité ČOV). Jako armatura slouží armovací síť 150x150x6 mm, která se osazuje v jedné vrstvě. Desku bychom měli po jejím zhotovení minimálně několik dní nezatěžovat, aby bylo dosaženo dostatečného nárůstu její tvrdosti.
Potřebná rovinatost podkladní desky je 2,0 mm na 2,0 m. Zóny vnitřní technologické vestavby ČOV fungují na principu spojených nádob, vychýlení z optimální pozice může negativně ovlivnit proudění v jednotlivých zónách ČOV.
8. Usazení nádrže ČOV
Odstraňte spadané nečistoty (zemina, kamínky) mezi dnem nádrže a podkladní deskou tak, aby dno ČOV úplně a rovnoměrně přiléhalo na povrch desky a nezůstaly pod ním žádné částice, které by dno mohly zdeformovat nebo prorazit po naplnění nádrže čistírny vodou.
Na čistou podkladní desku pak opatrně umístěte nádrž ČOV. Nádrž bývá opatřena závěsnými lany, za která může být nádrž bezpečně přemisťována. Nádrž můžeme do jámy spustit například zavěšenou na lžíci bagru. Při manipulaci s nádrží dbejte na to, aby nikdo nebyl ohrožen nekontrolovaným pádem nádrže. Hmotnost nádrže domovních ČOV se pohybuje mezi 100-200 kg.
9. Uložení nádrže do větší hloubky = nástavec
Za méně příznivých podmínek (hluboko uložené kanalizační potrubí, problém se spádem) je nutné nádrž ČOV usadit do větší hloubky. V takovém případě je nutné doobjednat nástavec příslušné výšky (400, 800 nebo 1200 mm).
Nástavec bývá vyroben ze stejného materiálu jako plášť ČOV. Nástavec je nutné při instalaci rovnat pomocí vodováhy.
Drobná spára mezi nástavcem a vlastním pláštěm ČOV se musí utěsnit vhodným těsnicím materiálem (např. silikon).
V případě, že je dno nádrže uloženo hlouběji než 2500 mm pod úrovní terénu, je požadováno spodní část nádrže ČOV z vnější strany obetonovat. Během obetonování/obsypávání je pak nutné plnit současně nádrž vodou.
10. Připojení nátokového a odtokového potrubí
Nádrž ČOV je standardně vybavena nátokovým i odtokovým potrubím již z výroby.
- Nátok = připojte zasunutím kanalizační trubky (běžně KG PVC DN 150) do připraveného nátokového hrdla.
- Odtok = připojte nasunutím hrdla kanalizační trubky (běžně KG PVC DN 150) na připravené odtokové potrubí.
Nátokové i odtokové kanalizační potrubí, které je připojeno k ČOV, musí být uloženo do pískového lože tloušťky min. 50 mm tak, aby byl zachován předepsaný podélný sklon potrubí, ideálně 3 % – 3 cm spádu na 1 m délky. Minimální hodnota sklonu pro potrubí splaškové kanalizace DN 150 činí 2 %. Dále je nutné zafixovat hrdla KG trubek tak, aby nemohlo dojít k jejich propadnutí nebo posunu při sedání a hutnění zeminy.
Nátokové i odtokové potrubí by nemělo nikdy náhle změnit směr o 90°. Pro změnu směru trasy potrubí o 90° používejte vždy raději 2 kolena 45° za sebou, aby byla změna směru pozvolnější.
11. Umístění dmychadla a řídící jednotky
Dmychadlo je s nádrží ČOV propojeno vzduchovou PVC hadicí, jejíž délka nesmí přesáhnout 12,0 m, aby nebyl v hadici příliš vysoký odpor pro proudění vzduchu – snížení proudění vzduchu snižuje účinnost čištění odpadních vod.
Přívodní kabel dmychadla se běžně zapojuje do zásuvky na řídící jednotce. Řídící jednotka je pak zapojena do zásuvky, která je jištěna samostatným jističem v elektrickém rozvaděči.
Dmychadlo a řídící jednotka musí být chráněny před povětrnostními vlivy. Jedná se o elektrická zařízení, která by měla být chráněna před vlhkostí a zaplavením. Dmychadlo ale zároveň potřebuje přívod vzduchu pro nasávání.
Nejčastěji umisťujeme dmychadlo a řídící jednotku do venkovního nadzemního pilířku, který může být například ze dřeva nebo betonu. Alternativně lze dmychadlo a řídící jednotku umístit do vnitřních prostor, jako jsou technické místnosti, garáže, kůlny apod.
Dmychadlo je díky svým vibracím zdrojem zvuku – neumisťujte ho poblíž obytných místností nebo do pergoly. Hlučnost dmychadla lze téměř zcela eliminovat použitím antivibrační pryžové podložky.
12. Připojení vzduchových hadic
Vzduchová hadice mezi dmychadlem a nádrží ČOV musí být uložena v korugované PVC podzemní chráničce o průměru DN 75 (např. typ Kopoflex). Chránička musí být uložena min. 300 mm pod úrovní terénu, bez velkých ohybů, ideálně v co nejpřímější trase od dmychadla do nádrže ČOV.
Chránička je do nádrže ČOV přivedena skrz připravený otvor, který je zhotoven z hrdla HT DN 75, které je rozměrově kompatibilní s venkovním rozměrem chráničky DN 75.
V nádrži ČOV je hadice napojena na vzduchový rozvaděč, ze kterého jsou pak vyvedeny hadice a hadičky pro jednotlivá odběrná místa (aerační elementy, hydropneumatická čerpadla atd.).
Po protažení hadic chráničkou je vhodné otvor vyplnit např. montážní pěnou, aby se nemohly šířit agresivní plyny z nádrže ČOV k elektrickým zařízením.
13. Plnění nádrže vodou
Nádrž ČOV se postupně napouští vodou. Je třeba myslet na to, že pro napuštění nádrže ČOV je zapotřebí i několik kubíků vody, která musí být v době instalace k dispozici. Potřebný objem vody je pro nejmenší ČOV roven 1,8 m3 = 1 800 litrů.
Voda nemusí být pitná, ale neměla by být kalná nebo obsahovat mechanické nečistoty. Ideální je voda ze studny nebo dovezená voda z cisterny. Pokud není voda pro napuštění nádrže k dispozici, nedoporučujeme provádět obsypávání/obetonování nádrže.
Každá ČOV sestává z několika funkčních zón nebo komor. Je důležité tyto komory plnit vodou průběžně, aby při napouštění nebyl rozdíl hladin v jednotlivých zónách větší než 30 cm.
Během obsypávání/obetonování je nutné plnit nádrž vodou, aby byla dosažena vyrovnanost vnějších a vnitřních tlaků na stěnu nádrže ČOV. Maximální přípustný rozdíl mezi úrovní hladiny v nádrži a úrovni obsypu/betonu činí 30 cm. Při nedodržení této podmínky hrozí nenávratná deformace pláště a vnitřní technologické vestavby.
14. Obsyp nádrže ČOV (bez přítomnosti podzemní vody)
Nádrže ČOV bývají navrženy jako samonosné nádrže určené pro obsyp vhodnou zeminou. V běžných podmínkách není nutné aplikovat další statická zajištění.
Před obsypáním nádrže zakryjeme ČOV zastropením, abychom nenasypali zeminu do vnitřního prostoru čistírny.
Během obsypávání nádrže ČOV se doporučuje zeminu po vrstvách důkladně prolévat vodou (cca po 30 cm), aby zemina důkladně sesedla. Zemina nesmí obsahovat kameny, stavební materiál a ostatní ostrohranné předměty, které by mohly plastovou nádrž mechanicky poškodit.
Během obsypávání je nutné plnit nádrž vodou, aby byla dosažena vyrovnanost vnějších a vnitřních tlaků na stěnu nádrže ČOV. Maximální přípustný rozdíl mezi úrovní hladiny v nádrži a úrovni obsypu činí 30 cm. Při nedodržení této podmínky hrozí nenávratná deformace pláště a vnitřní technologické vestavby.
15. Obetonování nádrže (s přítomností podzemní vody)
V případě nebezpečí výskytu zvýšené hladiny podzemní vody nad úroveň podkladní železobetonové desky je nezbytné provést obetonování nádrže z vodostavebního (vodotěsného) betonu minimální třídy C30/37.
Pracovní spáru je třeba vhodně utěsnit, například vložením vodobobtnajícího tmelu (provazce), plechu atd.
Hladina vody v nádrži musí být v průběhu obetonování postupně zvyšována v závislosti na výšce betonu. Maximální výškový rozdíl mezi vrstvou betonu a hladinou vody nesmí přesáhnout 30 cm po celém obvodu (takto postupovat do výšky odtokového potrubí).
Jestliže bude pro obetonování použitý pouze prostý beton, je nezbytné stavbu doplnit kromě ČOV ještě čerpací jímkou pro zajištění snížení hladiny podzemní vody pod úroveň základové desky v případě, že dojde k vyčerpání obsahu ČOV. Čerpací jímku je zapotřebí prodloužit 20 cm nad úroveň upraveného terénu a vždy pokud bude snižována hladina v ČOV je nezbytné snížit hladinu podzemní vody v okolí ČOV pod základovou desku. Návrh a vystrojení čerpací jímky je možno konzultovat s dodavatelem technologické části ČOV.
16. Elektroinstalace
Elektroinstalaci běžně tvoří membránové dmychadlo a řídicí jednotka ČOV. Obě tato zařízení musí být umístěna mimo nádrž ČOV do vhodných bezprašných prostorů, chráněná proti povětrnostním vlivům. Lze je umístit např. do venkovních technických domečků, garáží, sklepů, do vnějších krytů u fasády atd. Dmychadlo potřebuje přísun vzduchu, proto nejsou vhodné vzduchotěsné kryty.
Dmychadlo neumisťujte volně do venkovních prostor ani do obytných místností. Dmychadlo je zdrojem hluku a vibrací, které ale lze omezit např. použitím pryžové antivibrační podložky, na kterou se dmychadlo umístí.
Do prostor umístění elektrických zařízení je nutné přivést elektrickou energii. Dmychadlo i řídicí jednotka by měly být snadno přístupné pro možnost změny nastavení nebo servisu.
Veškeré práce související s elektroinstalací by měla provádět osoba s příslušnou odborností.
V případě, že realizací dojde k vybudování nových elektrických zařízení (např. pokládka kabelů, úprava nebo doplnění stávajícího elektrického rozvaděče atd.), musí být před zahájením provozu provedena výchozí revize elektrických zařízení oprávněným revizním technikem. V případě, že se dmychadlo a řídící jednotka napojují na stávající elektrickou síť, není výchozí revize elektrických zařízení nutná.
17. Finální terénní úpravy
Veškeré povrchy musí být po dokončení zemních a montážních prací obnoveny do původního nebo lepšího stavu. Úrodná orniční vrstva bude tvořit horní vrstvu zeminy v zeleném pásmu. Zpevněné plochy budou obnoveny, s ohledem na použitý materiál (dlažba, asfalt, beton apod.).
18. Odborné zprovoznění a zaškolení
Tuto fázi bychom v každém případě doporučili svěřit odborníkům.
V prvním kroku se provede kontrola správnosti provedené instalace ČOV. Poté se spustí řídící jednotka a proběhne prvotní nastavení programu řízení. U některých modelů ČOV je v tomto kroku zprovozněna vzdálená správa ČOV přes Wi-Fi nebo GSM modul. Zkontroluje se propojení rozvodu vzduchu a provede se prvotní nastavení vzduchového rozvaděče, je-li jím ČOV vybavena.
Během zprovoznění vám bude představeno, jak technologie pracuje, budete poučeni o správném provozování, a čemu se do budoucna vyvarovat. Nakonec vám bude předána dokumentace k ČOV, která slouží pro kolaudaci a následné provozování.
